Každý, kdo si vede žitný kvásek ví, jak je snadné o něj přijít. A i když založení nového kvásku není nijak pracné, po dobu, než novic zesílí, kváskový chleba péct nemůžete.
Pro tyhle příležitosti je vhodné si svůj dobře rozběhnutý kvásek schovat, nějak uložit.

Někdo ho mrazí – lžící nabraný hodně hustý kvásek necháme na talíři v mrazáku zmrznout, pak hromádky sesypeme so pytlíku nebo uzavřeme v krabičce a znovu uložíme do mrazničky.

Kvasinky jsou jednobuněčné organismy, které může mráz poměrně poškodit, proto jsem zvolila sušení.

Aby se dal na podložku dobře roztírat, umícháme trochu řidší kvásek a necháme jej vykvasit.
Stěrkou ho v tenké vrstvě rozetřeme po pečícím papíře a necháme na vzduchu uschnout. Jde to rychle, prakticky přes noc je hotovo.
Suchá vrstvička se dá z pečícího papíru snadno sloupnout – jen ji pak rozdrobíme na menší kousky a uzavřeme ve vzduchotěsně uzavíratelné skleničce nebo jiném, velmi dobře těsnícím obalu.

sušený kvásek

Skladujeme v suchu a temnu.

V případě potřeby si kvásek zaktivujeme namočením v příjemně vlažné vodě. Po objevení bublinek ho můžeme začít krmit.