Častý dotaz – někomu se líbí recept, zadělaný droždím, ale rád by pekl pouze s kváskem.
Jiný je zase nadšený fotkou i použitými surovinami kváskového chleba, ale na jeho upečení si netroufá – chtěl by použít droždí.

 

Nejprve to jednodušší – převod kváskového receptu na recept s droždím.

Jako příklad můžu použít skutečný recept na Základní kváskový chléb – tady.

 

Suroviny:
30 g kvásku
380 g hladké mouky
120 g žitné chlebové mouky

320 g (ml) vody
1,5-2 lžičky soli
2 lžičky kmínu

Většinou (aspoň v mých receptech) je v použitém kvásku voda s žitnou moukou v poměru 1:1 – tady tedy je ve 30 g kvásku 15 g mouky a 15 g vody. Chcete-li být důslední, připočtete je k předepsaným surovinám.

Pokud není těsto nějak výrazně sladké nebo mastné (a to tady není), stačí na vykynutí těsta z 500 g mouky 10 g droždí.

Z droždí, trochy mouky a vody zaděláme drožďový kvásek – můžeme mu přihodit i 0,5-1 lžičku cukru. Potom, co vzejde (vykyne), přidáme zbytek surovin z receptu (i s moukou a vodou, které jsme vypočetli z kvásku), pro lehounce nakyslou, chlebovou chuť můžeme přidat i 2 lžičky octa, vymísíme těsto a to necháme nakynout.

Dále pak zpracováváme, jak jsme zvyklí u kynutého těsta s droždím.

 

 

kváskové kořenové bagety

 

Převod receptu s droždím na recept kváskový

Většinou se to týká receptů na chleba, i když i drobné tvary a sladké pečivo lze upéct jen z kvásku. Jen to tučnější a hodně sladké těsto hůř kyne.

Jako příklad můžeme vzít nějaký úplně obyčejný recept na chleba.

Suroviny:
290 g vody
lžička cukru
lžička kmínu
2 lžičky soli
200 g žitné chlebové mouky
200 pšeničné chlebové mouky
100 g hladké mouky
12 g droždí

Je samozřejmě zapotřebí mít doma dobře fungující kvásek – i sebelíp vychytaný recept je na nic, pokud je kvásek lenivý, často hladový nebo nepravidelně krmený.

Před zaděláním samotného těsta je potřeba kvásek pomnožit, zaktivovat, aby byl do těsta přidán v plné síle. Na jeho rozkvašení použijeme část mouky z receptu, většinou 10-30% (ale může být i 50% nebo naopak méně než těch 10). Je jasné, že těsto s vyšším podílem kvásku pokyne rychleji, snadněji. Zároveň ale záleží i na teplotě okolí, ve kterém těsto kyne a použité mouce.

Většinou si kvásek pomnožím večer, aby byl do rána vykvašený a šel rovnou do těsta.
20% mouky na jeho rozkvašení je 100 g (500 g mouky z receptu je 100%), kvásek na 8-12 hodin (do rána) rozkvašuji moukou v poměru 1:4 (nebo 1:5 – to třeba v létě, kdy kvasí rychleji).

Tedy: 25 g kvásku rozmíchám ve 100 g vody a vmíchám 100 g žitné mouky (z receptu) – zakryté proti prachu a osýchání nechám rozkvasit 8-12 hodin.

Pak přidám zbytek surovin a vymísím těsto, které nechám nakynout – trvá to déle, než u těsta s droždím (a než je asi psáno v původním receptu).

 

Stejně jdou převést i recepty, které neobsahují žádnou žitnou mouku.
Na rozkvašení pak vybírám tu nejmíň bílou mouku – přednost před hladkou mají celozrnná, špaldová nebo chlebová, ale mám vyzkoušeno i úspěšné rozkvašení pouze hladkou moukou.

Pokud recept obsahuje ocet (a to drožďové chleby často – kvůli lehkému okyselení chuti), u kváskového chleba ho vynechám.