Recept s legračním názvem pochází z Valašska – sestřině kamarádce tohle chystávala babička, většinou prý navečer nebo přímo k večeři. Každý dostal ukrojený kusanec přímo do ruky a baštili ho jen tak nebo jim ho babička lehce pocukrovala.
Babička už není, zůstaly jen milé vzpomínky a tento recept…

Suroviny:

2 hrnky (0,5 l ) mléka
1,5 hrnku polohrubé mouky
špetka soli
5 vajec

Kozí cecky

Postup:

všechny suroviny jen dobře promícháme, necháme chvíli odstát.
Pak vlijeme na plech s pečícím papírem (nebo vymazaný a vysypaný) a upečeme ve vyhřáté troubě do zlatova.
Troubu zmírníme a ještě chvíli dopékáme.

Kozí cecky

Díky opravdu malému množství soli můžeme podávat jak suché nebo přílohu k vydatnějším polévkám, tak třeba pocukrované nebo lehce namazané marmeládou či povidly.
Nejvíce chutnají ještě teplé.

Kozí cecky

 

2 komentářeLeave a comment

  • Ahoj Ivi, nevím, jak to je s původem tohoto receptu, ale totéž pekla moje babička (rovněž to mělo podivný název – nadivajna) a ta prožila celý život ve východních Čechách. Jedli jsem to vždycky jen tak přímo nakrájené z plechu – nasucho, bez cukru. Mám to spojené výhradně s babičkou, od nikoho jiného jsem to nikdy nejedla a já sama jsem to také nikdy nezkoušela. Teď mám díky Tobě příležitost si babičku připomenout nejen kytičkou na hřbitově. Děkuju.

    • Stejný nebo hodně podoný recept bude určitě známý v mnoha regionech republiky, v každé oblasti nazvaný jinak – a to je na tom to krásné 🙂
      Zrovna tak i vzpomínky na jídla našeho děství, od tet a babiček, která už nikdy později nechutnala tak dobře….

Napsat komentář: Iva Cancel Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.