Piadinu znali už staří Etruskové. Tehdy byla asi ještě jednodušší nez dnes, pravděpodobně používaná místo talíře nebo natrhananá na kousky, určená k vytření mísy se zbytky jidla.
Dnes je piadina nadlehčená trochou prášku do pečiva (jinde sodou nebo i droždím). Ale pořád je to ta stará, prostá placka, kterou je možné naplnit podle přání a chutí jednotlivých stolovníků. Měkkým sýrem, rukolou a rajčaty, nebo rukolou s mozzarellou a plátky rajčat, jiný dá přednost náplni se šunkou – prosciutto si do náplně vyberou spíš nase mužské polovičky.
Plněná piadina je podobná tortille, ale na rozdil od tortilly (převážně z kukuřičné mouky) je piadina z mouky pšeničné.
Patří k rychlým občerstvením, do ruky. V Itálii (v oblasti Emilia – Romagna) ji turistům prodávají na pobřeží v blízkém okoli cest, vedoucich k moři. Koupite ji na ulici – přehnutou a naplněnou, i s náplní stočenou jako tlustou palačinku nebo dvě piadine na sobě s náplní uprostřed, pokrájené na čtvrtiny.
Suroviny:
500 g hladké mouky
110 g mléka
140 g vody
lžička cukru
žička medu
15 g soli
130 g změklého sádla
půl sáčku prášku do pečiva
Postup:
Prášek do pečiva smícháme s moukou, přidáme všechny ostatní surovimy a vymísime přijemně vláčné těsto, které necháme asi hodinu odpočinout. (Pokud pospícháte, dá se tento krok vynechat.)
Bude třeba vyválet placky. Můžeme buď vyválet velký plát těsta a z něj třeba kolem položeného talíře vykrojit kruh – s hezky pravidelnými okraji. Nebo je možné těsto rozdělit na 6 dílů a z každého pak placku vyválet. Měly by být asi 2 mm tenké.
Rozehřejeme pánev s nepřilnavým povrchem, placky ještě před smažením propícháme vidličkou a přeneseme na horkou pánev. Smažíme přibližně 2 minuty z každé strany, až se na placce objevují tmavá očka.
Usmažené placky stohujeme natalíři, zakryté čistou utěrkou – do naplnění změknou a nelámou se.
Naplnit je možné podle chuti. Měli jsme je s kozím sýrem, rukolou a plátky rajčat – plní se jen na polovinu placky, druhá se přes ni přehne – takto naplněnou placku je dobré trochu osmažit opět na suché pánvi dokřupava.
Můžeme podávat plněné, přehnuté napůl….nebo naplnit a srolovat jako palačinku….nebo náplň rozprostřít po celé ploše piadiny, druhou, prázdnou placku přiklopit a takto upravené je rozřezat na klínky (čtvrtky).
Ať je konečná úprava kterákoliv, s libovolnou náplní, pořád je piadina výborným a rychlým občerstvením.
A nejen v Itálii.
Inspirací byl recept, ktery jsem v našich podmínkách musela upravit
http://ricette.giallozafferano.it/Piadina-Romagnola.html
Ivi, to vypadá luxusně. Tortilly jsem také dělala, je to zas výzva vyzkoušet něco nového. Ale když vidím ty fotky, nechala bych se pozvat ihned. Však mi doma neříkají nadarmo kytkožroute:-) už mi ty zelené lístečky z vlastní zahrádky moc chybí..
Díky za úžasné stránky!
Bohunka
Kupuji si tortily v Penny, protože je mám ráda a plním, jak píšeš. Takže si Ty Tvoje doma vyzkouším-určitě mě přijdou levněji…..
Výborný a jednoduchý recept na chutný oběd či večeři. Placky jsme si oblíbili. Díky za skvělý recept!!!