Maličké bochníčky z chlebového těsta (s žitným kvasem) jemně voní špekem, mají velmi pružnou střídu tečkovanou otrubami a semtam očkem špekového škvarečku.
Ke zcela čerstvým není třeba ani příloha, dají se jíst jen tak, voňavé i chutnající špekem…
Žitné cihličky má ráda asi celá naše rodina. Krájené na tenké, pevné krajíčky, ty potřené máslem nebo dobrou pomazánkou…mňam!
Podzim, doba babího léta, barevného listí a také burčáku.
Trochu červeného burčáku jsem použila na zadělání rozinkových točenek. Lehoučké v ruce, sladké, s citronovou polevou, která při zakousnutí působí na jazyku příjemně kontrastně…
♥
…protože asi jen pohádková Popelka by si poradila s tříděním té hromady semínek, která všechna v chlebu jsou!
Přesto je chlebík měkký a pružný.
♥
Dalamánky, maličké chlebíky, velikostí akorát do hrsti…
Převaha žitné mouky, třetina mouky celozrnná – překvapilo mě, jak jsou hotové dalamánky lehoučké. Rozkrojené ukazovaly střídu jak jemná krajka a silně voněly chlebem.
Zcela obyčejný žitný chlebík – jen z žitné chlebové mouky, se zcela všední přípravou.
Pečivo zadělávám vlastně jen z vody, a pokud chci zvýraznit mléčnou chuť, přidám sušené mléko.
Pouhý přídavek kefíru, podmáslí nebo syrovátky pomáhá větší výraznosti a plnosti chuti kváskového chleba.
Tousťák by se měl co nejvíce přibližovat k prodávanému vícezrnnému toustovému chlebu….musela jsem si ho koupit, abych věděla jak chutná.
První chleba byl více celozrnný, kypřený kváskem a prefermentem. Tento je už čtvrtý pokus, strukturou střídy i chutí se tomu koupenému dost přibližuje.
……..je velice jednoduchý, i když to na první pohled nevypadá.
Pokud zvolíte trochu jednodušší těsto (jako já), které na stole drží tvar a příliš se nelepí na ruce, potřebujete už jen tenčí váleček, hravou náladu a můžete zkoušet.