Upéct ciabattu mě lákalo už delší dobu. Mám teď na mysli ciabattu opravdovou, ve tvaru bačkory (jak se jí vlastně v Itálii říká), se střídou jak pavučina.
Opět chleba z hodně hydratovaného (téměř tekoucího) těsta – překládáním při kynutí se ale zpevní tak, že upečete nádherně nadýchaný a pružný bochník.
Tento základní (obyčejný, pokusný, první?) chleba z remosky je velice dobrý (prý „nemá chybu“ – pravil hlavní ochutnávač ) a vydrží tak až do druhého dne.
Světlounký chleba, velice vhodný pro namazání máslem nebo i toustování.
Řekla bych, že všechny podmáslové chleby jsou vynikající, bez výjimky. Tento je pečený v remosce Original, která zvládne upéct relativně veliký chleba a spotřebuje přitom pětinu elektřiny (oproti klasické troubě).
Hotový chleba je lehký, velice tmavý a dobrý i druhý den.
Vymyslela ho má velice činorodá nevidomá kamarádka (jezdila s ním po předváděcích pekárničkových akcích) a BLBOVZDORNÝM ho nazvala proto, že se prý povede úplně pokaždé.
Recept na tento chleba je mírně poupraveným receptem na BB – bramborové bagety.
Chleba je moc dobrý a díky obsahu brambor tak vydrží dlouho (až do spotřebování).
Babiččin chleba je tmavý, vysoký, lehký, s pravidelnými očky a křupavou kůrkou, pružný a nádherně a výrazně voní.
Tmavší nasládlý chléb, plný slunečnicových semínek. Tolik tmavou střídu způsobilo použití trošky kuléru