Asi nejraději peču z těst kynutých jen ždibcem droždí (v některém z prefermentů) nebo s žitným kváskem a ráda si na voňavý výsledek počkám.
Jsou ale dny, kdy není čas na těsto čekat. Máte hromadu práce navíc – ať v zaměstnání nebo později doma – přesto byste si rádi dopřáli domáci pečivo. Proto je potřeba sáhnout po rychlejším osvědčeném receptu.
Takhle vznikla moje nová kniha:
Těsto na tuto krajkovou focacciu kyne pomalu v chladu lednice i dva dny, téměř nedá práci a je připraveno přesně tehdy, když je potřeba – jen vytáhnout z lednice, uložit…
Větší, poměrně světlý a okatý chleba, na řezu strakatý použitými semínky, je u nás doma velice oblíbený. Přesto, že neobsahuje žitný kvásek, je jeho střída pružná a stejná zůstane dalších 24-48 hodin.
Stejný bude i tehdy, pokud ho uhněteme robotem a vykynutý upečeme ve vymazané chlebové formě.
Měkký, voňavý chleba, s krající pokreslenými pestem z medvědího česneku.
Chutná i samotný, suchý, ale asi nejlepší je s jemným sýrem typu Lučiny, popř. s volským okem nebo vajíčkovou pomazánkou.
♥
Znovu jsem vyzkoušela ciabattu – z míchaných mouk, s maličko jiným postupem. Výborná 🙂
S těstem se pracovalo velmi dobře i přesto, že je hodně hydratované (76%). Pomáhalo i podsypání semolinovou moukou, díky které pak byly upečené ciabatty víc křupavější.
Celopšeničný chleba, lehounký, díratý, s oky lemovanými zbytky roztaveného sýra. Určitě nezabere tolik práce, jak to na první pohled vypadá. Většinu času se jen čeká na vykynutí – tenhle okatý krasavec je totiž vykynutý pouhými dvěma gramy čerstvého droždí.
….je něco jako pizza – tlustá, vysoká a velmi měkká, s lehce nasládlou chutí od náplně s cibulí. Něco mezi pizzou a chlebem, v Itálii často prodávaná na ulici…