Ráda bych Vám představila novou knihu „Upečeno s láskou – Kváskový chléb a pečivo“, která vyšla ve stejném nakladatelství (i ve stejném formátu) jako „Ruce v mouce“ .
♥
Velmi tmavý žitný chléb pečený ve formě. Na zadělání potřebuje více tekutin nejen kvůli použitému žitu, ale i proto, že je převážně z celozrnné mouky (80 %). Část vody je zaměněna za podmáslí, které chuť pečiva ještě více pozdvihne.
Jednoduchý, plochý italský chléb. I když je focaccia zadělaná a kynutá kváskem, práce moc nedá. Většinu času zabere dlouhé kynutí v lednici, díky němuž je pak děrovaná střída obzvlášť chutná.
Jednoduchý, variabilní recept, který jsem kdysi potkala u vyprávění Honzy Šmikmátora o pečení chleba (článek z r. 2014), a se kterým se dá kouzlit, dá se péct opravdu každý den.
Stačí jen zachovat poměr počátečních surovin:
Použijeme 2 hmotnostní díly čerstvého kvásku + 2 díly mouky + 1 díl vody (+ 2 % soli, drcený kmín).
Lehounký, nadýchaný chléb ze světlého těsta, které se příjemně tvaruje…
♥
Nejen jazykem, ale i očima jíme. Možná jste si už všimli, že když pečivo vytvarujete jinak, často se zdá, že snad i jinak chutná.
Zkuste si s těstem pohrát – tohle se rádo poddá, je velmi poslušné a ochotně přijímá tvary, které mu dáte. Chleby z něj jsou lehoučké a hodně okaté.
Maličko větší, vzdušný chleba, je zadělaný ze surovin, které může mít každý doma po ruce. Celozrnné vločky a otruby jsou viditelné ve střídě, podmáslí a strouhaná brambora prodlužují trvanlivost (vláčnost) tohoto voňavého chleba.
Velký bochník plný slunečnicových semínek, která jsou pak při jídle na chuti opravdu poznat.
Střída tmavší díky odvaru z kávoviny, s pravidelným krajkovím drobnějších oček, prostřídaných světlejší slunečnicí…
♥
Žitné cihličky má ráda asi celá naše rodina. Krájené na tenké, pevné krajíčky, ty potřené máslem nebo dobrou pomazánkou…mňam!
Větší pšenično-žitný chleba, ve kterém je část mouky přidaná jako spařená kaše a vnáší tak do těsta víc vláhy. Ta je pak v hotové střídě příjemně poznat. Chleba je větší…