Chleba má světlejší pružnou střídu, výrazně tečkovanou mákem (takže se manžel, kterého jsem předem neupozornila, při nakrojení až leknul ).
Tento kváskový chleba je lehký, pružný, ale hlavně hodně přitahuje oko.
Chutná jako každý jiný klasický kmíňák, ale barevné krajíce na stole určitě nepřehlédnete 🙂
Zkuste prosím nepřidávat do těsta žádné umělé potravinářské barvivo, ale vždy jen to přírodní! Dozelena můžete těsto přibarvit čajem matcha, špenátem (sušeným i dušeným – u toho dejte pozor na vodu, kterou obsahuje), do fialovo-červena pak sušenou červenou řepou (chléb na fotografiích), odvarem z červené řepy nebo fialové mrkve; hnědé barvy docílíte kapkou přidaného kuléru nebo 1-2 lžičkami melasy.
♥
Celozrnné pečivo nemusí být těžké ani ne moc dobré.
Díky ochotnému kvásku je chleba perfektně nakynutý, protože byl menší – pečený v remosce a tam i puknul.
Když přichází konečně jaro, všechno se začíná zelenat….
Tento chleba příjemně (ne razantně) voní osmaženou cibulkou, má křupavou kůrku a velice pružnou střídu, plnou větších ok a tečkovanou hnědými kousky cibule.
Velice pružný chleba, výborný i na druhý den (jako ostatně všechny kváskové), výrazně vonící kmínem.
Říct o tomto neobyčejném chlebu, že je vlastně obyčejný, by bylo urážlivé. Ano, je to obyčejný recept, s klasickým složením obyčejných mouk, ale ten výsledek!
Kvásek chléb vynese do chuťových výšin – první den ho pravidelně jídáváme suchý, maximálně s kouskem másla. Vynikající chuť si ale podrží až do spotřebování.
Chleba je, jedním slovem – fantastický. Měkounký, s pevnou, hořkou kůrkou a velice pružnou střídou.
Chleba je vysoký, krásně nakynutý, na řezu pórovitý a okatý semínky i zbytky zrníček, které nás zároveň nutí každé sousto lépe rozkousat.
Tento chleba už tu vlastně jednou je – jen kynutý droždím.